Ing. Jiří SKALICKÝ – ředitel Stavební školy ve Vysokém Mýtě
Pane řediteli, všichni účastníci zde soutěž SKILL opěvují. Koná se zde po desáté, je dnes jedinou celostátní soutěží svojí koncepcí i rozsahem, probíhá pod širým nebem pod drobnohledem veřejnosti. Co tomu říkáte vy, který řídíte školu, která posílá do praktického života právě profese jako zedník, instalatér, truhlář?
„Jsme rádi, že se na této akci podílíme a že se koná ve Vysokém Mýtě. Naše škola má dlouholetou tradici a učí klasická stavební řemesla, která jsou žádaná po celou dobu jejího fungování.
Těší nás, že se i přes nepříznivou epidemiologickou situaci školy nezalekly – a to ani ty ze Slovenska. Díky venkovnímu prostředí a zvýšeným hygienickým podmínkám mohli pořadatelé tuto krásnou soutěž uspořádat. Mám z toho i z jejího průběhu velkou radost.“
Překvapil vás někdo?
„Jsou to právě již zmínění zahraniční účastníci, kteří mě nejvíce překvapili – Slováci, ale i Maďaři a další – ti sem jezdili spoustu let. Dělá nám velkou radost, že Slováci dojeli i přesto, že vlády utahují opatření kvůli koronaviru, vážíme si toho.“
Co taková soutěž samotným soutěžícím přináší?
„Já na soutěži SKILL nejvíc oceňuji návaznost jednotlivých řemesel. Sám jsem stavbou také prošel, ledacos jsem postavil a vím, že namodelovat jakoukoliv situaci v dílnách školy je úplně jiné než přijít k hotové stavbě, kterou provedl například někdo jiný, a na tom pak pokračovat. Do stavby se mohou vloudit určité nedokonalosti, takže soutěž reálně simuluje skutečnost, která je na opravdové stavbě v praxi čeká.
Oceňuji, že tu jsou firmy, které do soutěže dodávají nejnovější výrobky, předvádějí technologie a pracují s nejmodernějším vybavení. Přínos vidím i v tom, že žáci čelí konkurenci, protože srovnávání v rámci jedné školy je něco jiného než porovnání v rámci škol z celé České republiky, ale i s těmi zahraničními.“
Setkávají se i se zástupci firem, kteří jim zodpoví na všechny otázky…
„Tato soutěž je jedinečná a já jsem proto rád, že výrobci mají opakovaně chuť přijít a nabídnout své produkty. Trpělivě všem odpovídají na všechny dotazy. Těší mě, že i naši učitelé teoretických předmětů vyučující na maturitních oborech – pozemní stavby - architektura, vodní stavitelství a dopravní stavitelství – sem na soutěž chodí a načerpávají inspiraci, informace a mohou získat vzorky produktů od jednotlivých výrobců. Na soutěž přišli jako návštěvníci i studenti z maturitních oborů, kdy viděli heluz, ytong, zateplovací systémy systémy apod. - věci, které znají teoreticky, ale neměli mnoho příležitostí vidět je naživo.“
Co říkáte výkonům vašich studentů?
„S radostí jsem pozoroval naše zedníky, instalatéry i truhláře a oceňuji, jak se snaží. Ledacos se jim na první pohled nepodařilo, ale od toho tato soutěž právě je, aby se z chyb, které studenti udělají, poučili. Nemáme ambice za každou cenu atakovat první místa, ale naučit se z toho, co se nepovede a do budoucna svou práci zlepšovat. I přes to naši učni obsadili skvělá místa – družstvo truhlářů vyhrálo, instalatéři obsadili skvělé druhé místo.“
Co ukázala vaší škole jarní distanční výuka?
„Učitelé i studenti ji zvládli na jedničku. My jsme už od třetího dne, kdy se uzavřely školy, učili na dálku formou videokonferencí. Ale právě v praktickém odborném výcviku se ukázalo, že distanční výuka nemůže nehradit tu běžnou. I v teoretické přípravě je důležitý osobní kontakt, kde má žák odezvu jak od spolužáků, tak od učitelů. Především jim chybí sociální kontakt, který je nesmírně důležitý. Jarní situace mě utvrdila v tom, že samotná distanční výuka není budoucnost českého školství a že hlavním proudem nemůže být dálkové vyučování. Cestou je kombinace obou forem, ale jenom distančně se člověk zedníkem nevyučí.“
Jak byste zaujal školy, které sem zatím nejezdí, aby příští rok přijely?
„Vidíme, že takových soutěží je málo. Řemeslných soutěží je dostatek, ale ten koncept, kdy na sebe jednotlivé profese navazují, a ještě je sleduje veřejnost, je ojedinělý. Mám pocit, že si to tu užívají jak žáci, tak mistři, kteří mají souběžně svůj program. Soutěž má výbornou úroveň a letos krásné počasí k tomu. Vyzval bych tedy všechny, kteří se nebojí výzev a mají chuť zažít něco nového, ať příště přijedou a vyzkouší si vše na vlastní kůži.“
